Výcvik koně směrem k zvýšené obratnosti a poslušnosti. Podle konečného cíle se rozlišuje klasická drezura jezdeckého koně, drezura koně skokana, drezura vojenského anebo policejního koně, westernová drezura, cirkusová drezura, vozatajská drezura apod. Obecně se dnes pod tímto pojmem rozumí klasická a sportovní drezura, která klidnou prácí s koněm, jeho cvičením a systematickou gymnastikou, za předpokladu náležitého přihlížení k jeho psychice, vede k plnému rozvinutí jeho výkoných možností. Jde v první řadě o optimalizaci a ekonomizaci průběhu pohybu. Využívá se maximálně mechanika pohybu koně. Základem klasické drezury jsou srovnání, kmih, uvolněnost a takt, přičemž je kůň neustále na pomůckách a právě drezurní prací se dostává z rovnováhy přirozené přes rovnováhu kampanní do rovnováhy školní, která je předpokladem vyšších stupňů klasické drezury.Byl vypracován systém přijíždění koní, nazývaný vysoká škola jezdecká. V rámci ní však chtěli jednotlivci vyniknout a tak se snažili o co nejelegantnější ježdění. Vcelku nepraktická snaha jezdce na koni imponovat, dala vznik jezdeckému umění. Jezdec objevil možnost kultivovat pohyb koně přiježděním. Ježdění na koni se tak stalo ne toliko něčím praktickým, ale získalo i kulturní dimenzi. Kůň je pohybově školený a tento pojem je řádově vyšší, než kdyby byl jenom cvičený k výkonu. Dnes je možno drezurní ježdění v tomto smyslu vidět v Španělské vysoké škole ve Vídni v klasické barokní podobě nebo ve francouzském Saumuru v podobě klasické vojenské jízdy. Pouze tam je možno spatřit celou sérii školních chodů, školních skoků a chodů třetí generace. V tomto klasickém školním ježdění má základ i současný drezurní sport.
Drezůrní obdélník:
-slouží k předvádění drezurních úloh od stupně S výš
-jeho stěny jsou pro orientaci soutěžících označené písmeny podle pravidel FEI
-uprostřed krátkých stěn jsou proti sobě písmena A a C
-uprostřed dlouhých stěn jsou písmena B a E
-uprostřed obdélníku je písmeno X
-zbývající písmena označuji body na dlouhých stěnách ve vzdálenosti 6 m od rohů a po každých 12 m
-malý drezurní obdélník má rozměr 20x40 m
-slouží k předvádění nižších drezurních úloh stupně Z a L
-označení písmen je taky dané pravidly FEI (mezinárodní jezdecká federace)
-podklad v drezurním obdélníku je zpravidla pískový nebo travnatý
-při mezinárodních soutěžích nesmí být žádná ze stěn drezurního obdélníku blíže k divákům než 20 m a v kryté jízdárně 2 m.
Tabulka penalizace:
- omyl - 2 body
- omyl - 4 body
- omyl - 8 bodů
- omyl - vyloučen
Stupnice:
- 10 - vynikající
- 9 - velmi dobrý
- 8 - dobrý
- 7 - dosti dobrý
- 6 - uspokojivý
- 5 - dostatečný
- 4 - sotva dostatečný
- 3 - téměř špatný
- 2 - špatný
- 1 - velmi špatný
- 0 - nebyl předveden
- Z (základní)
- L (lehká)
- S (střední)
- ST(středně těžká)
- T (těžká)
Kmih:
-kmihem rozumíme jezdcem vyvolanou energii pohybu a chuť koně jít dopředu pod naprostou kontrolou jezdce
-pohybovat se v kmihu je možné pouze tehdy, když pomůcky holení a otěží jsou v souladu
Na otěži:
-souhrou pobídek holení a citlivým vedením otěží se snažíme, aby kůň "šel na otěži"
-jezdec by měl holeněmi vyvolaný kmih (chuť jít dopředu)skrz hubu pocítit zpět ve své ruce
-koně, který jde na otěži poznáme tak, že je uvolněn ve vazu, krk nese v klenutém oblouku a s otěží lehce napnutou ochotně přijímá udidlo
Přilnutí:
-kůň má dobré přilnutí tehdy, když jde pravidelně na otěži, je uvolněný a svou záď používá korektním způsobem.
-správného přilnutí docílíme jemným vedením otěže, která vytváří stálý kontakt s hubou koně bez tahání zpět
Přistavení:
-kůň je přistaven k levé či pravé ruce tehdy, když je v krku nebo těle mírně ohnut k té či oné stran
-hlava koně může být přistavena také k levé nebo k pravé ruce
-kůň hlavu ohne vůči krku mírně k jedné ze dvou stran, přičemž ji však musí udržet ve svislé poloze
Přešlap :
-kůň prostornými chody přešlapuje zadními končetinami stopy předních končetin
-v prodloužených chodech musí být toto přešlapování výrazné
Obrat kolem předku
- tento cvik slouží k přezkoušení koně na stranové pomůcky, provádí se ze zastavení nebo za pohybu, točným bodem je vnitřní přední noha, kůň se točí zádí krok za krokem kolem předku, dokud není obrat dokončen
-přitom překračuje vnitřní zadní noha před a přes vnější, během obratu a po něm působí jezdec pobízejícími pomůckami tak, aby kůň zůstal na otěžích a necouvl
-vykročení, které má za následek vypadnutí vnější plece musí být zabráněno protipůsobením vnější otěže
POMŮCKY:našlápnutí do vnitřního třemenu, zatížená vnitřní sedací kost, vnitřní holeň přiložená na podbřišníku, vnější za podbřišníkem vyvíjí tlak úměrný koni, záď ustupuje vždy dovnitř kruhu
CHYBA:naklánění těla jezdce dovnitř kruhu, povolené otěže, nepřiložená vnitřní holeň, málo působící vnější holeň, přilišné tahání za otěže,výsledkem je,že kůň se točí za váhou jezdce, aby zachoval rovnováhu, kůň tedy udělá oblouk, přílišné tahání za otěže má za následek couvání koně
Obrat kolem zádě
- tento cvik se provádí buď ze zastavení nebo v pohybu jako krátce čelem vzad, v obratu se kůň otáčí zřetelnými kroky kolem bodu ležícího co nejblíže vnitřní zadní nohy, pokud zadní noha opisuje malý oblouk, není to chyba-kůň se pohybuje rovněž kolem jednoho bodu ležícího co nejblíže vnitřní, zřetelně došlapující zadní končetiny i při krátce čelem vzad
POMŮCKY:váha na vnitřní sedací kosti, vnitřní holeň přiložená na podbřišníku, vnější za podbřišníkem, kůň se otáčí předkem vždy dovnitř kruhu
CHYBA:špatné působení vnitřní a vnější holeně- výsledkem je, že kůň se točí dokola, zadní končetiny nezůstávají v bodu